Epilog k mým evropským toulkám

Úžasný konec roku 2010 a poté celý rok 2011a 2012 mi umožnili procestovat nejen větší část Evropy stopem, ale podívat se na nespočet zajímavých míst, obrnit se trpělivostí, jednat s lidmi různých národností, vyznání, kultur a já nevím čeho ještě.
V předchozích článcích jsou uvedeny, podle mého názoru, ty nejzajímavější projekty. Za toto období jsem byl např. celkově 3x v Turecku, několikrát v Polsku a dalších okolních zemích. Ale popisovat pořád dokolečka spaní u benzinek, shánění jídla, prohlídky navštívených míst a následné stopování je zbytečné neustále omílat.

Teď, s odstupem času necelých 5 let, zjišťuji, co mi tohle dalo např. při mém začátku podnikání. I když pro mě tenkrát bylo vše nové, zkušenosti se spoustou evropských a mimoevropských lidí a často i vyhrocených situací, mě naučili (alespoň trošku) rozpoznat charakter daného jedince. Což jsem později mnohokrát využíval při jednání s lidmi nejenom v Londýně, ale i jinde při mých cestách.

Umění je, když člověk dokáže vše zkombinovat a využít v životě. Zdánlivě nesouvisející věci (nebo vzpomínky) vám mohou v některých situacích život neuvěřitelně ulehčit.

Za tedy cca 22 let, od mého prvního sběru bezinek, polepování zboží v obchodě nebo somrování starého papíru po vesnici věřím, že se moje zkušenosti a vlastnosti dost rozšířili.

Teď je čas a hlavně příležitost, abych i já odevzdal něco společnosti, když jsem sám měl (a pořád mám) tolik příležitostí stále svoje ,,portfolio“ obohacovat.

Nikdy nikomu nevnucuji svůj názor, ale spíš chci ukázat směr… Většina z nás (z vás), kdo tohle čtou, mají možnost udělat změnu, zabalit pomyslný batoh a vydat se svou cestou…