EBC trek: Lukla

Spalo se mi báječně. Začínám se lepšit. Dnes jsem budík posouval jen hodinu. Proto jsem se finálně vykopal v sedm ráno.
Taky jsem změnil metodu snídání. Vždycky jsem snídal hned po probuzení a pak se hodinu a půl balil. Tím pádem jsem měl dříve hlad.
Teď si dám ráno horký čaj pro zahřátí, zabalím si věci a dám müsli tyčinku. Poté cca půl hodiny až hodinu jdu a udělám si snídani. Mám jistotu, že jsem zasycený na nejméně další tři hodiny.

Dnešním cílem je Lukla.
Je vzdálená zhruba asi 8 km, ale cesta není žádná sláva. Jednak je to taková cesta, kterou jsem už popisoval (kamenité a blátivé oraniště) a také se nejprve musí vystoupat do sedla Kari La (3 145 m. n. m.), poté sejít do vesnice Surke (2 290 m. n. m.) a znovu vystoupat do Lukly (2 840 m. n. m.).

Po pěti dnech, kdy jsem jedl jen polévky s těstovinami a moučné chleby jsem cítil únavu. Do kopce to bylo šílené. Z kopce lepší. Rovinky nebyly.

Poslední stoupání do Lukly byl očistec. Trasu cca 3 km jsem šel asi dvě a půl hodiny. Z toho jsem se musel neustále vydýchávat.
Už třetí den jsem se těšil na nějaký steak a colu, jako odměnu za tu dřinu.
Cesta z Jiri do Lukly trvá obvykle 7 dní. Já tu byl za pět a půl dne.

V Lukle mě místní hostinský nahnal hned do první hospody. Musel jsem se asi 5x ujistit, jestli mají wi-fi (potřeboval jsem vyřizovat emaily) a jestli funguje.
Ještě než jsem tam šel, tak jsem se ho zeptal na pekárnu, kde jsem si chtěl koupit na další cestu chleba k paštice. Myslel si, že chci jen do pekárny, tak mi začal říkat, jak místní pečivo je hnusné a že tu dělají jen čerstvé jídlo. Bál se, že přijde o kšeft.
Internet jim naštěstí šel dobře, jídlo bylo také výborné. Dal jsem si kuřecí steak, což byly vlastně smažená kuřecí prsa ve strouhance. Servírovali to s hranolky, vařeným hráškem a kousky mrkve. Ještě jsem si objednal malou konvičkou čaje a colu. Z malé konvičky čaje jsem měl asi 8 hrnků čaje a ještě tam zbylo.
Dohromady to stálo 1 050 rupií. I dýško ode mě nějaké dostali.

Z plánovaných dvou hodin jsem tam seděl asi tři a půl. Prošel jsem si hlavní třídu a v pekárně koupil chleba (800g, něco jako toastový chleba, trošku nasládlý a v celku – ale nakrájeli mi ho).
A v dalším obchodě s trekovým vybavením ještě malou plynovou bombu. Stála mě tu stejně jako velká bomba v KTM.

Další větší záchytný bod následuje Namche Bazar (3 440 m. n. m.). Mám v plánu tam dojít za dva dny. Zhruba půl hodiny chůze za Luklou jsem si dal chleba s paštikou (konečně) a po dalších pár minutách chůze zapadl do prvního hostince, dal si čaj a začal sepisovat zážitky.

Tím pro mě i tento den končil…