Trek kolem Annapurny -> Úvod

Na jaře jsem se podíval do ,,bejzu“ té nejvyšší z nejvyšších – Mount Everestu. Nepál mě pohltil svojí atmosférou hned ze začátku mého prvního pobytu a bylo jasné, proč se o této zemi říká ,,once is not enough“ (jednou nestačí).

Oproti minulému pobytu kupuji letenku s dost velkým předstihem, tím pádem zpáteční letenka z Prahy vychází na necelých deset tisíc. Na cestě mě čekají dva přestupy (jeden v Berlíně a druhý s osmihodinovým čekáním v Abu Dhabi). Cesta tam potrvá kolem 23 hodin (včetně cesty na letiště v Čechách a v KTM z letiště).
V KTM mám na první dvě noci zaplacený hotel, kde jsem spal posledně. Cena na noc vyjde na necelých 6 dolarů, je to v centru města a ráno se dostane ještě chutná snídaně. Na pokoji budu sám, sprcha je na chodbě.

Původně jsem plánoval trek kolem dvou hor. Začal bych kolem Manaslu a poté se napojil na navazující trek kolem Annapurny.
Bohužel to je nakonec vše jinak. Respektive se musela obchůzka kolem prvního kopečku zrušit. A proč to? Kvůli pravidlům…

Protože je oblast u Manaslu blízko Tibetu (Číny) a údajně je tento trek nebezpečnější než např. ten k Everestu, musí se chodit minimálně ve dvou a ještě si zaplatit registrovaného průvodce.
To by nebylo tak hrozné, v Nepálu je turismus jeden z hlavních příjmů obyvatelstva a čím jste výše, tak právě z Vašich peněz mohou Nepálci přežívat v těchto nehostinných podmínkách, které tu občas mohou panovat.

Ale při bližším zjišťování informací to striktní pravidlo nebude zas tak striktní. Ve dvou vyloženě jít nemusíte.
Můžete mít druhý pas (pravý a platný), díky kterému si můžete koupit druhé povolení pro tzv. ducha – tedy trekaře, který je sice na papíře, ale vůbec ne v Nepálu.
Dále může ,,papírového“ partnera sehnat místní agentura, které zaplatím vedle povolení ještě samozřejmě poplatek za zprostředkování. Oni tam zapíší Nepálce, kteří to mají zdarma nebo levnější a tím pádem bych platit zbytečně za nic.
S cenami registrovaných průvodců to je také ošemetné – ceny jsou různé a kvalita se může dost lišit.
Sice jsem si nakonec přes webové stránky našel potencionální partnery, kteří by semnou absolvovali trek a tím pádem bych ušetřil za placení druhého povolení. Dále bychom se složili na plat průvodce (plat/ pojištění/ ubytování/ strava). Ale… Jít s někým, koho jsem dříve neviděl, nevím, jak mají natrénováno a hlavně mým stylem (vše na zádech, spaní pod stanem, ve výškách, v sedlech, atd.), na to se také nikdo moc netvářil.

Odvolat tuto část treku nastala ve chvíli, kdy mi jedna agentura poslala kalkulaci jen pro mě, druhého (papírového) trekaře a průvodce.
Se vším to vyšlo asi na 800 dolarů.
Můj rozpočet se tvoří pod snačkou ,,low cost“ tedy nízkonákladově a tohle by mi s tím dost hnulo. Leda bych vrátil letenku a šel do Nepálu pěšky. Tím by se náklady kapku srazily.
Raději jsem se rozhodl tuto část vypustit a pojedu sem někdy příště, kdy si partu sestavím sám.

V plánu je tedy trek kolem Annapurny. Podle průvodců cestovních agentur to je zhruba 20 dní (i s veškerou cestou). Já mám dní 30. Pokud by čas odsýpal, udělám to na ,,Holoubkovský“ styl, projdu to, otočím se a půjdu zase zpět.

Pří hledání informací o jakémkoliv svém projektu vycházím z toho, co najdu na internetu. Nejdříve se koukám na klasické zájezdy, abych si udělal obrázek o hrubém itineráři. Poté přečtu nějaké cestopisy, na youtube videa, přes diskuze zjistím, co jsem ještě nenašel.
Z balíku informací se snažím vybrat to nejužitečnější a připravit z toho vlastní plán.

Tyto řádky píšu v neděli večer (odjezd je v pondělí odpoledne). Jediné, co mám hotové, jsou uspořádané věci na malé hromádky, ve kterých se nemohu vyznat, třetina v tom chybí a další třetina přebývá a tu poslední mám v batohu na převažování.
Musím dokoupit polévky, čaje, nějaké sladkosti a vše zredukovat do pokud možno 30 kg. Teda do 27, úplně bych zapomněl, že 3 litry budou dvě lahve s vodou.

Přestávám datlovat a jdu přebírat hromádky…